Česká pošta přesvědčuje podnikatele v malých obcích ke spolupráci, má jim to vylepšit byznys
Charita Hrabyně převzala letos v květnu pobočku České pošty v pětitisícové Polance nad Odrou, na jihozápadě Ostravy. Za přepážkou se střídají tři zdravotně postižení zaměstnanci na zkrácené úvazky, zároveň zde funguje charitní obchůdek s výrobky z chráněné dílny. "Obsluhujeme v průměru přes 130 lidí za den. Od pošty dostáváme paušál 12 tisíc korun. Po této zkušenosti bych si vyjednal víc," říká František Horsák, ředitel Charity Hrabyně.
Česká pošta postupně nabízí své ztrátové pobočky obcím, obchodníkům či neziskovým organizacím. Projekt se jmenuje Pošta Partner a jde o franšízu, kdy třetí strana za úplatu a za podmínek daných poštou poskytuje základní nebo rozšířené poštovní služby. Zatím se poště podařilo převést 384 poboček, z toho lehce přes polovinu si vzaly na svá bedra obce, zbytek podnikatelé. Zachování poštovních přepážek na malých obcích spolurozhoduje o tom, jestli se obec začne vylidňovat, nebo ne. "Klíčová je dopravní infrastruktura a možnost dojíždět do práce, blízkost školy a školky, dostupnost zdravotnických služeb, pošty a přítomnost drobných podnikatelských provozoven jako koloniálu či dalších služeb," vyjmenovává Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků.
Asociace usiluje o zachování drobných podnikatelů na vesnicích a jako jednu z možností, jak si přivydělat, podporuje provozování Pošty Partner. "Průměrně našim partnerům platíme 16 tisíc korun měsíčně, minimum je 10 tisíc," říká Jan Foubík, ředitel obchodu a marketingu České pošty.
Jak vyplývá z průzkumu, který si asociace nechala udělat mezi obchodníky na venkově – potenciálními provozovateli partnerských pošt, o převzetí místní pobočky by měl zájem každý desátý. Na druhou stranu 80 procent respondentů by do toho nešlo. Důvodem jsou zejména obavy z nedostatku času, vhodných prostor, některým se koncept nelíbí nebo se do činnosti v novém oboru vůbec nechtějí pouštět.
Že by byl koncept výdělečný, to zatím žádná Pošta Partner nehlásí. Obchodníci ji využívají spíše jako doplňkovou službu, která jim do provozovny přivádí zákazníky. Ti si přijdou vyzvednout důchod nebo poslat doporučený dopis a při tom si nakoupí.
Další motivací, proč Poštu Partner provozovat, může být udržení pracovního místa na obecním úřadě s malou agendou. Úředník na půl úvazku dělá poštu a na půl úvazku pro obec a má tak plnou mzdu. Zajímavé to může být také při zaměstnávání postižených.
"Dostáváme od úřadu práce příspěvek na chráněné pracovní místo. Kdyby to měla dělat obec nebo soukromá firma bez této podpory, není financování mzdy tak jednoduché," připouští Horsák. Když se poskytování poštovních služeb jako forma zaměstnání postižených osvědčí, převezme podle něj Charita i další pobočky pošty.
Podle Jiřího Krista z Národní sítě Místních akčních skupin ČR (jde o společenství podnikatelů, obcí a neziskovek, kteří spolupracují v dané lokalitě na rozvoji venkova a získávají na to společně dotace) je možné na zřízení provozovny na venkově, její modernizaci či rozšíření získat padesátiprocentní dotaci. "Běžně to je do dvou milionů korun, může to být i víc. Je to zpravidla spojeno s podmínkou vzniku pracovního místa na venkově," říká Krist. Na mzdu lze rovněž získat dotaci od úřadu práce, například při angažování dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci.
Rozjezd Pošty Partner šel poměrně ztuha, od roku 2009 do 2015 vzniklo jen 90 Pošt Partner, po vylepšení smluvních podmínek v roce 2016 přešlo na partnery 149 poboček a od začátku letošního roku dalších 145. Do roku 2025 chce pošta celkem 2 526 pošt z 3 200 fungujících poboček převést pod jiné provozovatele. Podobně to funguje třeba v Rakousku a Německu.
Zdroj: Mladá fronta Dnes, 12. 09. 2017